Výstavy a akce


Architekti na Pražském hradě po Plečnikovi

Komorní výstava v prostoru pod Plečnikovou vyhlídkou zahrady Na Valech Pražského hradu, připravená Foibosem ve spolupráci s SPH. Probíhá od července do konce září 2017 a představuje práce tří architektů, působících na Pražském hradě od 30. do konce 60. let: Otto Rothmayera, Pavla Janáka a Jaroslava Fragnera. Připomíná i další osobnosti této éry. Fotografie Jan Gloc, koncepce, výběr exponátů a texty Zdeněk Lukeš, architekti výstavy: studio Arpema.




Šupichovy domy

S panem Milanem Milnerem a fotografkou E. Havlovou jsme připravili výstavu o historii Šupichových domů na Václavském náměstí, která je do konce roku 2015 instalována v pasáži Rokoko. Poté se přestěhuje do Havlíčkova Brodu. Grafika Tomáš Brichcín a Robert Novák.




Pražský funkcionalismus – tradice a současné ozvěny

Další výstava ve spolupráci s Danem Mertou a Galerií JF představuje jednak meziválečnou avantgardu, jednak i nejnovější realizace ve stylu minimalismu (tuto část připravil Petr Kratochvíl a Dan Merta). Grafikem opět Robert Novák a Tomáš Brichcín, foto archív NTM a další. Výstava byla zatím představena v Madridu, Rize a Tel Avivu, Bratislavě, Haarlemu, Eidhovenu, Mnichově, Regensburgu, Ljubljany, New Yorku, Austinu, Sokolově a Washingtonu. Výstavu doprovází anglicko-německý katalog.




Český architektonický kubismus

Třetí výstava, která vznikla z mé spolupráce s Danem Mertou a GJF a Českými centry. Fotografovala Ester Havlová. Expozice představuje na modelech a asi 40panelech známé i méně známé kubistické realizace v Praze i jinde. Byl zatím představena v Praze, Berlíně, Paříži, Hradci nad Moravicí, New Yorku, Washingtonu, Luxemburku, Tokiu, Madridu, Mnichově, Rize, Bruselu, Gentu, Drážďanech, Košicích, Záhřebu, Regensburgu, Manile, Londýně a Dublinu. Doprovází ji dvojjazyčný průvodce. Grafikem výstavy byl Robert Novák.




Architekt Emil Králíček

Další spolupráce s Danem Mertou a GJF s podporou galerie Mathildenhöhe v Darmstadtu představuje dílo pozoruhodného, ale dnes již zapomenutého architekta Emila Králíčka (1877-1930), který nejprve pracoval anonymně pro firmu Matěje Blechy. Byl autorem řady skvělých secesních a kubistických prací, připisovaných dříve jiným projektantům. Na asi 40 panelech jsou fotografie Ester Havlové, součástí expozice jsou také modely. Výstava byla představena v Praze, Darmstadtu, Vídni, Berlíně, Mnichově a Rotterdamu. Doprovází ji dvojjazyčný katalog. Grafikem výstavy byl Robert Novák.




Splátka dluhu / Begleichung der Schuld

Výstava, připravená v roce 2002 s Danem Mertou a Galerií Jaroslava Fragnera za spolupráce s Domem umění v Regensburgu, Goethe Institutem a Českými centry mapuje do té doby přehlíženou tvorbu sedmi desítek architektů německé nebo židovské národnosti, kteří žili a tvořili v Praze a zanechali v ní v první polovině minulého století desítky vynikajících staveb. Většina však emigrovala před válkou nebo těsně po ní, byla odsunuta nebo za války padla či zahynula koncentračních táborech. Toto byl první pokus mnohé z nich připomenout a pokusit se rekonstruovat jejich životy (pro nedostatek informací tento pokus probíhá stále). Na asi 50 panelech jsou černobílé fotografie Ester Havlové a Karla Cudlína, pro výstavu vzniklo asi sedm precizních modelů. Po GJF v Praze byla výstava představena v Regensburgu, Ostravě, Vídni, Berlíně, Rotterdamu, Stockholmu, Mnichově a Tel Avivu. Výstavu doprovází katalog (česká i německá verze). Jde asi o nejmenší výstavu v historii, která získala (pro svou pražskou premiéru) záštitu prezidenta republiky. Úvodní text k výstavě napsal Ivan Medek. Grafikem výstavy byl Robert Novák.




Příběh Pražského hradu. Stálá expozice dějin Pražského hradu

Tu připravila řada autorů, já byl odpovědný za poslední sál s expozicí věnovanou XX. století (původně mělo být XIX. a XX. století v Tereziánském křídle, kde by bylo mnohem víc prostoru, ale to pak padlo). Architektem celé expozice, kterou si můžete prohlédnout i dnes, byl Petr Malinský z atelieru DaM. Otevřena byla v roce 2004 a doprovází ji stejnojmenná kniha a film Pavla Kouteckého.




10 století architektury – Architektura XX. století

Třetí velký projekt na Pražském hradě (po Plečnikovi 1996 a Rudolfu II. 1997). Kurátorem byl opět Miroslav Řepa. Výstava vznikla z podnětu Vladimíra Darjanina (agentura DaDa), který pro ČT točil 240 dílný seriál stejného názvu. Napadlo mne, že jen na Pražském hradě lze nalézt adekvátní prostory pro všech šest prezentovaných období. Románská architektura tak byla vystavena v románském patře Starého královského paláce, gotika v gotickém, renesanční období se představilo v renesančním Belvedéru, baroko v barokní Jízdárně. Architekturu XIX. století jsme chtěli dát do neogotických Mockerových domů (nakonec bylo v Císařské konírně) a XX. století, které jsem připravil s arch. Josefem Pleskotem, v Plečnikově sloupové síni, Rothmayerově sále a Klínové chodbě. Symbolem architektury 21.století byla dokončovaná Nová oranžérie Evy Jiřičné. V naší minimalistické expozici (nejlepším exponátem byly samy prostory) jsme umístili stříbrnou aerodynamickou tatru 88 na černé schodiště Rothmayerova sálu. Pak tu bylo šest obřích panelů a modelů věnovaných šesti nejvýznamnějším stavbám (Müllerova vila, hotel Avion, vila Tugendhat, vysílač na Ještědu ad.), do Klínové chodby zavěsil Pleskot takové křídlo (po letech jsem viděl, že náš nápad s tatrou na schodech a křídlem okopírovali ve stálé expozici moderního designu v Mnichově;-). K šesti expozicím vyšlo šest architektonických průvodců. Grafikem celé výstavy byl Tomáš Machek, autory dalších expozic Klára Benešovská, Petr Chotěbor, Ivan Muchka, Jiří T. Kotalík a Pavel Zatloukal. Výstava trvala od jara do podzimu 2001 a doprovázely ji další akce.




Josip Plečnik – Architektura pro novou demokracii

První tzv. velký projekt v areálu Pražského hradu po roce 1989 s poprvé uplatněnou komplexní dramaturgií (doprovodné výstavy, koncerty a další akce). Připravovalo se několik let pod vedením odborného quadrumvirátu Damjan Prelovšek (Lublaň) – Tomáš Valena (Mnichov) – Zdeněk Lukeš - Miroslav Řepa. Valena byl zároveň hlavním architetkem výstavy, Řepa kurátorem. Hlavním fotografem byl Pavel Štecha, autorem hodinového dokumentu Pavel Koutecký, autorem grafiky Zdeněk Ziegler. Hlavním pořadatelem byla Správa PH, spolupořadatelem bylo Slovinsko a řada institucí, výstavu zaštítili český a slovinský prezident. Hlavní expozice s originálními plány a artefakty a mnoha modely byly v Císařské konírně, Plečnikově sloupové síni a Rothmayerově sále, další v Míčovně, Purkrabství, Starém král. paláci (kalichy a monstrance v Románském paláci) a samozřejmě ve všech exteriérech upravených Plečnikem – I., III. a IV. nádvoří, zahradě Na Baště a Plečnikově lávce, Rajské zahradě a zahradě Na Valech, přístupný byl prostor pod schodištěm do Rajské zahrady, Lví síň, Vázové schodiště a na derniéru ještě čerstvě zrekonstruovaná Masarykova vyhlídka v Jelením příkopě. K doprovodným akcím patřila výstava fotografií Pavla Štechy v Purkrabství, moderního klasicismu sochaře Ivana Theimera v Belvederu, prezidentských automobilů v Jízdárně nebo prací Plečnikova žáka B. Feuersteina v Lobkovickém paláci. Dále obnovený koncert z repertoáru Jana Masaryka a Jarmily Novotné v býv. pracovně TGM, harfový koncert v Harfovém salonku bytu TGM nebo Slovinských madrigalistů ve vinohradském kostele. Pozůstatkem výstavy jsou dodnes i dva z jejích čtyř poutačů – zlatý pyramida na obelisku na III. nádvoří a vlajkový stožár z Lublaně umístěný na Opyši. K výstavě vyšlo několik publikací, poštovní známka, pohlednice ad. Navštívilo ji asi 40 tisíc diváků.

Výstava byla – samozřejmě ve zmenšené podobě – reprízována v řadě měst: Lublani (lublaňský hrad), Berlíně, Paříži, New Yorku (Cooper Union), Budapešti, Barceloně, Haifě, Varšavě, Bruselu.




Asanace v asanaci

Vlastně podobné téma: pokus zachránit půvabnou enklávu Staré Vysočany před zbouráním – tentokrát sice už v demokracii, ale stavební podniky pracovaly ještě v létě 1990 dál naplno. Pokus se nepodařil, ač jsme tam v červnu uspořádali několik divadelních představení (liberecké divadlo) s Havlovou hrou Asanace – a to přímo v prostoru zahrady kultovního hostince (také pak zbouraného). Nepomohla ani účast autora – teď už prezidenta, Miloše Formana nebo Vojtěcha Jasného… No, aspoň pár domů jsme přece jen zachránili. Diváci ovšem místo představení neznali – vstupenky dostali u polikliniky a pak museli projít napříč starými Vysočany, aby viděli půvab toho, co se bude bourat. Připraveno se společností PRAHA, OF Praha 9 a redakcí časopisů Respekt a Architekt. Zachyceno v nějakých dokumentech a v článku v Revolver revue.




Žižkovské dvorky 1989

Akce měla upozornit na oblast pražského Žižkova, která měla být asanována. Proto jsme s Magdou Juříkovou, Ivonou Raimanovou a dalšími vytipovali zajímavá zákoutí, kam měli vyzvaní výtvarníci nainstalovat své práce. V rámci asi týdenní akce se mělo hrát divadlo, koncerty atd. a samozřejmě touto formou též upozornit na alternativní projekty na záchranu Žižkova. Byla to taková pirátská akce, už byly vytištěny na koleně vyrobené plakátky s mapami a pokyny, ale vše bylo nakonec zakázáno, ač některé exponáty již výtvarníci nainstalovali. Šlo o poslední bolševiky zakázanou akci v Praze. Naštěstí v zápětí padl režim a starý Žižkov v oblasti Prokopovy ulice byl zachráněn…




Výstava kritizující sporné projekty

V červenci 1989 ji pořádal Aktiv mladých výtvarníků napůl ilegálně (nesmělo se nikde propagovat) v Galerii U Řečických v Praze. Připravili jsme ji se sdružením Obecní dům, DNA, Ivanem Plickou, Ivanem Vavříkem a dalšími. Lidé si mohli prohlédnout sporné oficiální projekty té doby (dálnice přes Stromovku, asanace starého Žižkova, Břevnova, problémy Brna) a seznámit se s alternativními návrhy. Akci zahájili filosof Petr Rezek a David Vávra. Ač nebylo možno výstavu oficiálně pojmenovat, natož propagovat, měla masovou návštěvu. Lidé psali – teď už naprosto bez obalu – své názory na bolševiky (na pás tiskárenského papíru, zavěšený na stěně, neb jsme se báli dát tam knihu návštěv – tu by estébáci jistě odnesli). Docela prima akce z letargie se probouzející společnosti, která už si nechtěla dát všechno líbit. Paralelně probíhaly různé demonstrace.




Objekty Sochy Instalace

Velká výstavní akce, kde měli výtvarníci za úkol atakovat stávající exponáty velké haly budovy NTM v Praze (samozřejmě aniž by je poškodili). Zúčastnili se tehdy Adriena Šimotová, Karel Nepraš, František Skála, Kurt Gebauer, Čestmír Suška, Stanislav Zippe, skupina BKS, Olbram a Jasan Zoubkové, Pavel Míka, Jan Wagner, Jaroslav Vančát, Kurt Gebauer, Vratislav Novák, Ivan Kafka, Veronika Richterová, Vladimír Kokolia, Josef Hampl, Jana Skalická, Kateřina Štenclová, Jiří Plieštik, Svatopluk Klimeš, Karel Kovařík, Pavla Michálková, Marcel Pok, Michal Blažek, Martin Janíček, Milan Kozelka a Tomáš Ruller. Byla to taková dada akce v létě 1989 s bombastickým zahájením, kdy se rozkouřila lokomotiva a nad hlavami diváků tančil kostlivec do rytmu hry Mikoláše Chadimy a mladičkých Tata Bojs. Bolševický ředitel se raději rychle vytratil… Díla tam pak byla asi půl roku a diváci byli znejistěni, neboť často nepoznali, zda jde o technický exponát nebo umělecký artefakt - např. pojízdná rakev ve tvaru závodního auta od BKS. Připravili jsme s Magdou Juříkovou a Jarmilou Slabou, místo katalogu pak vycházel seriál na zadní straně obálky Technického magazínu – spolupořadatele akce.





Architekt Jaroslav Fragner 1898-1988

Komorní výstava k 90. výročí narození architekta se konala v dolním patře Galerie Jaroslava Fragnera. Připravil jsem ji s jeho synem Benjaminem v zimě 1988. Galerie se sice po F. jmenuje, ale Svaz architektů nám nedal možnost vydat katalog, vyšla jen příloha v časopise Architekt. Repríza výstavy v Muzeu města Kolín na Labem, 1989




Projekty z archívů

Spolu s Benjaminem Fragnerem a redakcí časopisu Technický magazín jsme připravili výstavu nejzajímavějších originálních plánů ze sbírky archívu architektury NTM v Praze. Konalo se ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy v létě 1987. K výstavě vyšel článek v Technickém magazínu.





Jan Lukeš, 2012-2013